Můj příběh
Vystudovala jsem sociologii a kulturní antropologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Fascinovalo mě, jak lidé přemýšlejí, jak fungují komunity a jak se rodí nové světy. Zkoumala jsem ve své diplomové práci hackerskou komunitu v době, kdy internet teprve vznikal. Už tehdy mě zajímalo, co formuje lidské chování a jak si lidé vytvářejí smysl ve složitém světě.
Škola mi dala široký rozhled a schopnost vidět věci v souvislostech. Naučila mě přemýšlet kriticky a zároveň lidsky. Blízké jsou mi ideály humanity, které formuloval Tomáš Garrigue Masaryk – víra v odpovědnost, vzdělání a morální integritu jako základ společnosti.
Podnikání a realita
Po narození dětí jsem stála před otázkou, jak skloubit rodinu a práci. Chtěla jsem vyřešit tuto výzvu nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Spoluzaložila jsem projekt Baby Office, který se z coworkingového centra pro rodiče postupně proměnil v agenturu, která pořádá komunitní akce a pečuje oo děti ve firmách.
Podnikání v inovativním oboru, který teprve vytvářel trh, mě naučilo víc než jakákoli škola:
- nést odpovědnost
- pracovat s tlakem
- vést lidi
- zvládat nejistotu
- a zároveň neztratit hodnoty
Postupně jsem si začala víc všímat toho, co se skrývá za výkonem a úspěchem – vyčerpání, přetížení, úzkosti.
Duševní zdraví
Když se moje dospívající prvorozená dcera začala potýkat s obtížemi, které jí znemožňovaly chodit do školy a žít spokojený život, začali jsme jako rodina intenzivně pracovat na odhalování hlubších souvislostí, bolestí a zranění.
Postupně mi došlo, že jediným skutečným limitem, který v podnikání i v životě mám, je přetížený nervový systém a nestabilní duševní zdraví. To mě přivedlo na cestu hlubšího porozumění lidským potřebám – dětským i dospělým. Prošla jsem koučovacím výcvikem a dále se vzděávám.
Sleduji současnou psychologii, neurovědu i společenské trendy. Inspiraci nacházím mimo jiné v přednáškách platformy TED, kde se propojuje věda, osobní zkušenost a odvaha mluvit otevřeně.
Rodina, ticho a rovnováha
Jsem máma tří dětí. Rodina je pro mě laboratoř vztahů i největší učitel trpělivosti. Pravidelně si dopřávám čas o samotě – jezdím do kláštera v Doksanech nebo do přírody. Potřebuji ticho, strukturu i prostor na přemýšlení. Pomáhá mi meditace, pohyb a vědomá práce s vlastní psychikou.
Proč píšu
Nepíšu proto, abych dávala jednoduché návody.
Píšu proto, že věřím, že sdílené zkušenosti ulevují.
Chci otvírat témata, kterými žiji: výkon, citlivost, tlak, mateřství, podnikání, psychické vyčerpání. Věřím, že když o věcech mluvíme otevřeně a bez přetvářky, vzniká prostor pro změnu.
Stabilita je dovednost, kterou je možné se naučit.